15.23 Voltampérová charakteristika Zenerovy diody

Z Fyzika
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 1: Řádka 1:
[[Image:18.01_1.JPG|thumb|Uspořádání experimentu]]  
+
[[Image:15.23_1.JPG|thumb|Uspořádání experimentu]]  
[[Image:18.01_2.JPG|thumb|Trojboký flintový hranol]]  
+
[[Image:15.23_2.JPG|thumb|Schéma uspořádání]]  
[[Image:18.01_3.JPG|thumb|Hranol se sirouhlíkem]]   
+
[[Image:15.23_3.JPG|thumb|Schéma diody]]   
 +
[[Image:15.23_4.JPG|thumb|V-A charakteristika]]
 
=== Pomůcky: ===
 
=== Pomůcky: ===
  
 
--------
 
--------
  
optická lavice s obloukovkou<br>
+
Zenerova dioda<br>
zobrazovací objektiv<br>
+
ss zdroj <br>
kondenzor<br>
+
rezistor 30 Ω<br>
trojboký flintový hranol<br>
+
ampérmetr Vernier<br>
hranol se sirouhlíkem<br>
+
voltemtr Vernier<br>
štěrbina<br>
+
počítač<br>
stoleček pod hranol<br>
+
  
  
Řádka 19: Řádka 19:
 
---------
 
---------
 
   
 
   
Jednotlivé prvky uspořádáme na optickou lavici dle obrázku. Dříve, než vložíme do chodu paprsků hranol, musíme na projekční stěně ostře zobrazit svislou štěrbinu. Štěrbina musí být rovnoběžná s lámavou hranou hranolu. Demonstrujeme nejmenší deviaci červeného světla a největší deviaci fialového světla. Deviace závisí na materiálu hranolu. Umístíme-li skleněný a sirouhlíkový hranol postupně pod stejným úhlem k dopadajícímu paprsku, pozorujeme, že po průchodu sirouhlíkem je spektrum více odkloněno a je širší (sirouhlík má větší index lomu než sklo).  
+
Sestavíme dle obrázku. Na zdroji nastavíme asi 14 V a diodu připojíme v propustném směru. Zapneme zdroj a pomalu snižujeme napětí – na obrazovce se vykresluje VA charakteristika v propustném směru – dioda se chová jako normální usměrňovací dioda. V nule přepólujeme na vstupu do zdroje a pomalu zvyšujeme napětí, dokud nedojde k průrazu – VA charakteristika se vykresluje v závěrném směru – je vidět, že po průrazu se s rostoucím proudem prakticky nemění napětí na diodě – Zenerova dioda se používá jako stabilizátor napětí.  
+
 
<gallery>
+
''Dioda se používá převážně v stabilizovaných napěťových zdrojích, jako koncová, výstupní část. Slouží k tomu, aby při velké změně velikosti odebíraného proudu napětí nekolísalo vůbec, nebo jen velmi málo. Může být také součástí ochranných obvodů, kde omezuje napěťové špičky.''
Soubor:18.01_4.JPG|Spektrum ve skle
+
 
Soubor:18.01_5.JPG|Spektrum v sirouhlíku
+
</gallery>
+
  
  
[http://kvof.mff.cuni.cz/karty/18.01.pdf Karta v PDF]
+
[http://kvof.mff.cuni.cz/karty/15.23.pdf Karta v PDF]
  
[[Ve:18.01 Spektrum spojité]]
+
[[Ve:15.23 Voltampérová charakteristika Zenerovy diody]]
  
[[18.01 Spektrum spojité]]
+
[[15.23 Voltampérová charakteristika Zenerovy diody]]
  
  
 
[[Category:15 Elektrotechnické součástky]]
 
[[Category:15 Elektrotechnické součástky]]

Verze z 10. 3. 2017, 14:04

Uspořádání experimentu
Soubor:15.23 2.JPG
Schéma uspořádání
Schéma diody
Soubor:15.23 4.JPG
V-A charakteristika

Pomůcky:


Zenerova dioda
ss zdroj
rezistor 30 Ω
ampérmetr Vernier
voltemtr Vernier
počítač


Provedení:


Sestavíme dle obrázku. Na zdroji nastavíme asi 14 V a diodu připojíme v propustném směru. Zapneme zdroj a pomalu snižujeme napětí – na obrazovce se vykresluje VA charakteristika v propustném směru – dioda se chová jako normální usměrňovací dioda. V nule přepólujeme na vstupu do zdroje a pomalu zvyšujeme napětí, dokud nedojde k průrazu – VA charakteristika se vykresluje v závěrném směru – je vidět, že po průrazu se s rostoucím proudem prakticky nemění napětí na diodě – Zenerova dioda se používá jako stabilizátor napětí.

Dioda se používá převážně v stabilizovaných napěťových zdrojích, jako koncová, výstupní část. Slouží k tomu, aby při velké změně velikosti odebíraného proudu napětí nekolísalo vůbec, nebo jen velmi málo. Může být také součástí ochranných obvodů, kde omezuje napěťové špičky.


Karta v PDF

Ve:15.23 Voltampérová charakteristika Zenerovy diody

15.23 Voltampérová charakteristika Zenerovy diody

Osobní nástroje